Mějte své výdaje pod kontrolou

Návrat na Newsletter Únor 2016

Poohlédněme se za uplynulým rokem 2015, který byl v mnoha směrech zajímavý. Do penzijního systému vnesl několik úprav a změn až po samotné zrušení druhého pilíře a pilíři třetímu snad přinesl nové příležitosti a možnosti. Změny zaznamenali jistě klienti penzijních společností mající buď penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření. Dohromady bylo k 31. 12. 2015 u penzijních společností přesně 4 643 016 účastníků, z toho 92,2 procenta má starší typ spoření, transformovaný fond.

Z pohledu počtu účastníků to vypadá dobře, zdálo by se, že je spoření na penzi naprostou prioritou lidí. Bohužel není tomu tak a kvantita je zavádějící. Celkový objem prostředků těchto 4,6 milionu účastníků je 350 miliard korun. Průměrná výše naspořených finančních prostředků na jednoho účastníka je pouhých 75 382 korun. Nedostatečnému objemu peněz ve správě penzijních společností odpovídají i nízké spořicí částky. Průměrný měsíční příspěvek účastníků transformovaných fondů je 589 korun se státním příspěvkem v hodnotě 148 korun. Přičemž pro maximalizaci státního příspěvku i daňového zvýhodnění by si účastníci měli posílat do třetího pilíře 2 000 korun.

Nízké spořicí částky vedou k velké finanční díře v penzi. Propad příjmů, na které jsme zvyklí a těmi od státu v podobě důchodu, bude obrovský. Klient vydělávající v průměru 35 000 korun hrubého měsíčně se musí připravit na to, že ho v penzi čeká důchod ve výši cca 13 000 korun. Pokud si bude chtít v penzi přilepšit a zachovat svůj čistý příjem v hodnotě cca 25 000 korun, bude si muset do důchodu našetřit 2 880 000 korun. Z pohledu třicátníka to znamená odkládání si 3 000 korun měsíčně na své soukromé spoření na dobu strávenou v důchodu.

K naspoření takového objemu peněz samozřejmě nemusí využít jen penzijního spoření a ani my tuto strategii nedoporučujeme. Důležité je si platby rozložit jak ve smyslu investičních strategií, tak z pohledu produktů. Například již zmíněné a dalo by se říci oblíbené transformované fondy, nejsou pro dlouhodobý horizont spoření ideální. Svými vlastnostmi a nastavením neumožňují správcům portfolií vyšší zhodnocení než okolo dvou procent a za poslední rok tomu nebylo jinak. Kdežto jiné dynamičtější fondy jsou schopny z dlouhodobého pohledu poskytnout mnohem zajímavější zhodnocení.

Často se stává, že lidé nemají dostatečnou výši peněz k tomu, aby si měsíčně odkládali na penzi a zároveň si platili pojištění, spořili dětem apod. Problém se může skrývat v pouhém nastavení smluv a v neefektivním rozložení plateb. K tomu, aby bylo vaše řešení nastaveno komplexně a zahrnovalo všechny potřeby a cíle, které máte, je tedy nejlépe kontaktovat svého finančního poradce.

Autor: Anežka Keenová, analytička Swiss Life Select

 

Pro více informací nás kontaktujte.