Valorizace důchodů je samozřejmost, nikoli vstřícné gesto

Návrat na Newsletter Říjen 2016

Pomalu se blíží konec roku 2016 a tak jako každý rok s sebou přináší valorizaci důchodů. Jde o velice diskutované téma, prostřednictvím kterého se politici vždy snaží získat dobré oko u lidí. Procentuální propad příjmů při odchodu do penze se však stále zvyšuje, a tak nelze tuto valorizaci vnímat jako pozitivní gesto či spásu, ale jako samozřejmost, která odpovídá zvyšujícím se cenám spotřebního zboží. Důležitost soukromého spoření na penzi tento krok nesnižuje!

Když se vrátíme do minulosti, konkrétně do roku 1990 (tzv. do roku po převratu), tak už tehdy se důchody valorizovaly každoročně a někdy i dvakrát za rok. Někdy více, jindy méně, vždy však platilo pravidlo, že pokud roste reálná mzda a ceny spotřebního zboží, musí růst i důchod. Růst však nikdy nešel stejným tempem, a tak se poměr státního důchodu k průměrné hrubé mzdě stále víc snižuje.

V grafu je znázorněn růst základní výměry důchodu, která je jednotná pro všechny důchodce. Od chvíle, kdy v roce 1996 překročila hranici tisíc korun, v podstatě nerostla. Až v roce 2008 došlo k významnému zvýšení na 2 170 Kč a během devíti let se výměra vyšplhala na částku 2 550 Kč, která bude platná v příštím roce.

Důchod není tvořen pouze základní výměrou, ale hlavní složkou je výměra procentuální. Ta se měnila různě a často i v různých procentuálních rozpětích. Za posledních 10 let rostla procentuální výměra v průměru o 1,8 %. Oproti tomu průměrná hrubá měsíční mzda rostla v průměru o 3,5 % za stejné časové období. Náhradový poměr mezi průměrným státním důchodem a průměrnou mzdou se stále víc snižuje vinou nerovnoměrného růstu.

Nejvíce se propad příjmů při odchodu do penze projeví u lidí, jejichž mzda byla vždy nadprůměrná. Člověk (například pan Novák), který vydělával průměrně 15 000 Kč hrubého, dostane od státu v penzi cca 10 000 Kč. Pokles jeho měsíčních příjmů tak bude 30 %. Naopak jiný člověk (například pan Veselý), který vydělával průměrně 40 000 Kč, bude mít státní důchod ve výši cca 14 000 Kč, tj. o 65 % nižší příjem. Proto když každý rok vláda hovoří o zvyšování státních důchodů, raduje se spíše pan Novák. K jeho penzi je 300 Kč příjemným přilepšením. Pana Veselého však toto zvýšení nikterak nevytrhne, protože přišel o svůj standard, na který byl zvyklý.

O svůj standard však nemusí přijít nikdo z nás! Důležitost soukromého spoření na penzi roste čím dál víc. Valorizace důchodů je samozřejmost, nikoli vstřícné gesto. Stejně tak se tváří například i posouvání hranice odchodu do penze. Třicetiletému člověku může být vlastně úplně jedno, jestli dnes schválí vláda odchod do penze v 65 nebo v 67 letech. Je jasné to, že pod 65 let hranice rozhodně už neklesne a s tím je třeba počítat. A proto je v dnešní době důležité myslet na svoji penzi a tvořit si svůj vlastní finanční polštář, který nám umožní strávit penzi podle našich představ. Například doplňkové penzijní spoření, kdy ke každé měsíční platbě dostaneme státní příspěvek, můžeme čerpat už v 60 letech; přispívat může také zaměstnavatel, který má z těchto příspěvků daňové úlevy. Především příspěvky zaměstnavatele by se měly stát do budoucna číslem jedna a přispívat svým zaměstnancům by měl každý zaměstnavatel. Je také vhodné doplnit spoření zejména o programy pravidelného investování. V posledních letech velmi oblíbenou je například i investice do nemovitostí.

Ať už s pomocí svých finančních poradců zvolíme ke spoření na penzi jakoukoli cestu, musíme mít na paměti to, že je třeba spořit si už od mládí. Obecně by mělo platit: Začínám pracovat = začínám si spořit na penzi!

Autorka: Anežka Kneeová, analytička Swiss Life Select

 

Pro více informací nás kontaktujte.