Dopady Brexitu na vaše privátní finance

Návrat na Newsletter Červen 2016

V napjatém referendu padlo definitivní rozhodnutí. Britové odmítli svoji budoucnost nadále spojovat s Evropskou unií – 17,4 milionu hlasů voličů příznivců odchodu převážilo nad 16,1 milionu hlasů zastánců setrvání. Volební účast 72 % zároveň dává tomuto referendu nezpochybnitelnou legitimitu. V reakci na výsledek referenda oznámil svoji rezignaci premiér David Cameron. Jaký bude mít toto rozhodnutí britských voličů dopad na kapitálové trhy?

 

Bezprostřední dopady na kapitálové trhy


Poslední dny před referendem na trzích převládl názor, že Velká Británie v EU setrvá. Britská libra i akcie po celém světě v posledních hodinách před oznámením výsledků posílily. O to větší následovaly páteční propady po vyhlášení výsledků. Nejvíce byla zasažena britská libra. Její kurz vůči dolaru raketově propadl až na minimální hodnotu 1,32 GBP/USD. V pondělí se ztráta ještě prohloubila, aby se v úterý na trh navrátil růst. Aktuálně se libra obchoduje v kurzu 1,34 GBP/USD.

 

Vývoj měnového kurzu GBP/USD za poslední měsíc. Zdroj Bloomberg.

 

 

Akciové trhy reagovaly obdobně. Evropské trhy otevíraly ráno propadem kolem 10 %. Během dne se akciím podařilo ztrátu podstatně zkorigovat. Po menším propadu v pondělí pak následoval růst v úterý a ve středu. Aktuálně jsou akcie slabší o 6,5 %, měřeno od vrcholu trhu, těsně před britským hlasováním. Mírněji na situaci v Evropě reagovaly akcie v USA, tedy z globálního pohledu na nejdůležitějším světovém trhu. V reakci na Brexit americké akcie ztratily 3,5 % na své hodnotě.

 

Vývoj amerických akcií (Dow Jones) a německých akcií (DAX) od začátku roku 2016. Zdroj MarketData.

 

Na Brexit reagovaly i komodity. Ropa poklesem, zlato růstem. Ropa klesá vždy, když hrozí jakékoliv zpomalení ekonomiky. Zlato naopak v dobách nejistoty roste, protože do něj utíkají investoři, kteří nechtějí být vystavení riziku tržních propadů akcií nebo jiných rizikových nástrojů. Ropa aktuálně poklesla o 4,1 % a obchoduje se za cca 49 USD/barel. Zlato naopak o 5 % posílilo a obchoduje se za 1 319 dolarů za trojskou unci.
 

Obecně se dá říci, že posílily tradiční bezpečné přístavy. Vedle zlata to je i švýcarský frank nebo například německé státní dluhopisy. Švýcarská centrální banka musela intervenovat na měnovém trhu, aby posilující frank zabrzdila. Důležitější je růst cen státních dluhopisů (resp. pokles jejich výnosů) Německa i dalších vyspělých zemí. Ty se z pohledu investorů mohou pozitivně projevit v portfoliích investičních produktů a budou korigovat ztrátu akciových pozic.
 

Dopady na investiční produkty

V souladu s výše popsanými dopady na různé segmenty kapitálového trhu se efekt Brexitu projevil i ve výnosech investičních produktů. Nejvíce byly zasaženy dynamické investiční strategie, jejichž výnos závisí především na pohybu akcií. Vzhledem k tomu, že investiční portfolia našich klientů jsou složena zejména z investičních programů nebo individuálních fondových portfolií, které jsou vždy široce diverzifikována, nebyl dopad takový jako na vlastní trh.
 

Příkladem je chování investičních programů společností Conseq a Pioneer v porovnání s akciovými trhy:

 

 Pokud jde o fondová portfolia, níže uvádíme dopad na fondy doporučované naší společností:

 

 

Dopady jsou, jak je patrné z hodnot v tabulkách výše, relativně mírné. Nedají se srovnávat například s poslední velkou krizí z roku 2008.

Pokud jde o investiční strategii, není v této chvíli důvod pro změny. Akciové a dluhopisové trhy se v této chvíli zotavují z dvoudenního propadu a pomalu dohánějí své ztráty.

Důležité je nepřerušovat běžící pravidelné investice, které mohou těžit z tohoto aktuálního poklesu, resp. z levných cen aktiv. U plánovaných jednorázových investic, zejména u větších objemů nad 1 mil. Kč, doporučujeme investici rozdělit na několik menších částí a investovat s odstupem několika týdnů.

 

Očekávaný vývoj kapitálových trhů

Z pohledu vývoje do konce roku 2016 jsme optimističtí. Očekáváme, že evropské akciové trhy své ztráty v řádu týdnů až několika málo měsíců vymažou. Dopad na americké akcie očekáváme mírnější než v Evropě a pokles pouze velmi krátkodobý. Profitovat z Brexitu mohou dluhopisy. Bude to mít za následek delší a výraznější kvantitativní uvolňování ze strany Evropské centrální banky. To spočívá v nákupech státních i korporátních evropských dluhopisů, jejichž cena díky tomu roste. V souladu s výše popsaným vlivem na akcie a dluhopisy očekáváme, že nejvíce zasaženy budou dynamické, resp. čistě akciové strategie. Rozhodně však nemůžeme očekávat prudké propady typu, jaké jsme pozorovali v roce 2001 a speciálně v roce 2008.


Možné další hrozby

Byť se to možná z pohledu Středoevropana nezdá, z pohledu globálního má Brexit spíše zanedbatelný význam. Je však nutné poznamenat, že přináší hrozby, které mohou mít dopad větší.

Při pohledu na volební mapu Velké Británie se nutně nabízí úvaha o budoucí roli Skotska a Severního Irska. Výsledky referenda v těchto částech země dopadly opačně než v Anglii a Walesu. Skotové se již o osamostatnění pokusili v roce 2014. Tenkrát 55 % voličů nezávislost odmítlo. Vzhledem k tomu, že v referendu vyslovili poměrně silnou podporu EU (62 % pro setrvání), dá se očekávat, že odchod Velké Británie z EU bude impulzem pro vypsání nového referenda za nezávislost a připojení zpět k EU. To by vedlo k dalšímu oslabení Velké Británie a zvýšené nervozitě na trzích. Specifická hrozba vyvstala i pro Londýn. Londýnské City je dnes finančním středobodem Evropy. Lze očekávat, že po vystoupení Velké Británie z EU tuto roli převezme Frankfurt nebo Paříž a pozice Londýna bude oslabena.
 

Největším rizikem však zůstává dominový efekt exitů dalších zemí. To by již mohlo být pro celý integrační proces fatální a následky pro evropskou, potažmo globální ekonomiku by byly nemalé. Je to obrovská výzva (ale zároveň i historická šance) pro evropské politiky, kteří musí tuto hrozbu odvrátit. Byť se jedná o výsostně politické téma, i v této oblasti si dovolujeme být optimističtí. Britský exit není procesně jednoduchá záležitost. Nejedná se o „výpověď na hodinu“. Samotné vystoupení může ve skutečnosti trvat i několik let. Velká Británie, pátá největší ekonomika na světě, bude muset unijní členství nahradit mezinárodními smlouvami s EU jako celkem i jednotlivými zeměmi. Je logické, že pro zachování obchodních vztahů bude muset Velká Británie částečně obětovat například i uzavřenost pracovního trhu, imigrační a celní politiku. V globálním světě to ani jinak nelze.
 

Je tedy otázkou, jak se konečná podoba vztahu Velké Británie, která bude s EU propojena (nebo svázána?) těmito smlouvami, bude lišit od plnohodnotného členství. To může ovlivnit jiné členské země, které by o případném vystoupení uvažovaly.
 

Pro více informací nás kontaktujte.

 

Autor článku: Jan Macek, analytik Swiss Life Select