Proč mít finanční rezervu?

Návrat na Newsletter Červen 2016

Každý z nás se jistě setkal s tím, že se mu do cesty postavily nečekané výdaje. Ty drobné jeho rozpočet ovlivnily nepatrně, ty větší ale způsobily značné nepříjemnosti. Prvním krokem při odkládání volných peněžních prostředků je vytvořit si přiměřeně velkou finanční rezervu. Výše této rezervy by měla odpovídat alespoň trojnásobku čistého měsíčního příjmu.

Nejdůležitější finanční rezervou, kterou by měla každá domácnost mít, je ta krátkodobá. Odložené peníze, ke kterým se můžeme kdykoli dostat, pokud dojde například k náhlému snížení příjmů. Nejčastějšími příčinami finančních problémů jsou nemoc, nezaměstnanost, nebo i poruchy dražších zařízení apod. Velmi dramatická situace může nastat zejména u živnostníků, kteří nemají povinnost platit si nemocenské pojištění, a v případě nemoci u nich dochází k úplnému výpadku příjmů.

Často, když se zeptáme na rezervu, mávají na nás klienti smlouvou o stavebním spoření nebo penzijním připojištění. Každý produkt na finančním trhu je jiný, má různé parametry, má odlišné cíle spoření. Právě dva zmíněné produkty nejsou úplně ideální k pokrytí rychlých výdajů. I když umožňují předčasné ukončení smlouvy, jejich výplata trvá dva až tři měsíce a často při ní klient přichází o určitou část naspořených peněz.

„Rychlé peníze“ je třeba uložit do takového finančního produktu, ze kterého je možné kdykoli čerpat a bez jakýchkoli sankcí. Oblíbeným nástrojem je spořicí účet, který zajišťuje majiteli okamžitou likviditu peněz, a zároveň jsou zde peníze ze zákona pojištěny. Pro uložení finanční rezervy se ale nemusíme bát ani nějaké konzervativnější investice s krátkodobým horizontem spoření. K zainvestovaným penězům se člověk dostane během jednoho týdne.

Na důležitost finanční rezervy zapomínáme, ale přitom bychom měli mít odložený alespoň trojnásobek celkových měsíčních příjmů. Můžeme tak předejít nutnosti půjček od jiných bankovních či nebankovních subjektů. Předem odložené peníze, ty se nám zhodnocují. Půjčené peníze, za ty platíme!


V současné době se úrokové sazby spořicích účtů na našem trhu pohybují mezi 0,5 až 1 % p. a. (roční zhodnocení). Což není mnoho, ale s přihlédnutím k nízkým zhodnocením i u jiných finančních nástrojů je to logické. Inflace se navíc drží stále nízko, a tak i díky spořicím účtům nedochází ke znehodnocení peněz. Samozřejmě se najdou také spořicí účty, které zhodnocují například jen 0,05 % p. a. My se ale zaměříme na ty štědřejší. Aktuálně si svoji vedoucí pozici drží ZUNO banka. Spořicí účet od této banky je však podmíněn tím, že jeho uživatel musí mít zároveň běžný účet. Pokud už někde běžný účet máme a chceme si otevřít opravdu oddělený spořicí účet, nabízí se Sberbank. Na svém FÉR spoření bez konta je nyní úrok 0,73 % p. a. Lákavá je také nabídka akčního úroku na 3 měsíce od ING Bank, a to ve výši 1 % p. a. Musíme však počítat s tím, že po třech měsících sazba klesne pravděpodobně na 0,5 %, které si nyní ING drží. Ve chvíli, kdy plánujeme zřízení jak běžného, tak spořicího účtu, je srovnávání těžší. Výnos na spořicím účtu může být vysoký, ale poplatky za vedení běžného účtu taky. Ročně třeba i vyšší než připsaný výnos.

Při srovnávání spořicích účtů je také důležité myslet na připisování úroků. Některé banky připisují ročně, některé měsíčně. Čím častěji, tím lépe. Klient pak dosáhne v průběhu spoření také na úroky z již připsaných úroků. Častější frekvence připisování úroků ale může být naopak svázána s nižším výnosem. Zajímavostí je také takzvané pásmové úročení. Většina bank nabízí vyšší úrokové sazby pouze do výše vkladu okolo 200 000 Kč. Například každá další koruna uspořená nad rámec zmíněných 200 000 korun, je úročena zanedbatelným úrokem (často pouze 0,01 % p. a.). Pozor si při výběru dejme také na takzvané podmíněné úročení. To pro změnu udává podmínky, které pro dosažení vyššího úročení musíme splnit. Nejčastější podmínkou bývá aktivita na běžném účtu u téže banky.

V úvodu jsem zmiňovala, že bychom měli mít odloženou krátkodobou rezervu ve výši alespoň trojnásobku čistého měsíčního příjmu. Proto je zmíněná hranice 200 000 korun, řekla bych, dostačující. Pokud bychom chtěli zůstat u konzervativnějších produktů i při vyšších částkách, nabízí se pak spíše termínované účty, kde můžeme přijít ke zhodnocení až 2,5 %. Vyšší úrokové sazby se ale pojí s delší vázací dobou. Skvělou volbou může být například Clear Deal od J&T Banky. Pokud máme nějaké konkrétní plány jako dovolená za 2 roky, nové auto za 3 roky a podobně, bude tento termínovaný účet skvělou volbou. Ve chvíli, kdy je našim cílem naspoření peněz na studia dětí, na jejich start do života nebo na svoji vlastní penzi, pak se nabízí produkty, kde se počítá s dlouhodobým horizontem spoření.

Z průzkumů Ministerstva financí ČR vyplývá, že si aktivně spoří 81 % lidí. Více jak dvě třetiny z nich si odkládají finance v hotovosti nebo na běžném účtu, přičemž se peníze znehodnocují inflací a na běžném účtu pravděpodobně i dalšími poplatky. Pokud chcete mít správně a efektivně rozložené své finance a spořit si na splnění svých přání a cílů, využijte rad a zkušeností svého finančního poradce.

 

Pro více informací nás kontaktujte.

 

Autor: Anežka Kneeová, analytička Swiss Life Select