Přežít důchod, nebo si jej užít?

Návrat na Newsletter Červenec 2015


Čím dál více se setkáváme s tím, že ve chvíli, kdy lidé dosahují důchodového věku, nemají naspořené dostatečné finanční prostředky pro zachování životního standardu, na který byli zvyklí. Nemusí to být vždy jen lidé, kteří po celý život vydělávali naprosté minimum. Zpravidla si svou nezodpovědností a ledabylým způsobem života „zavaří“ i osoby, které si během aktivního života mohli do penze naspořit nemalé částky.

Výše státního důchodu se na celkových příjmech důchodců podílí 93 %. Před 10 lety byly tyto příjmy o něco nižší a větší podíl měly i finanční prostředky získané ze zaměstnání a podnikání. Do důchodu se odcházelo dřív a spousta důchodců mohla dále aktivně pracovat. Naopak příjmy z prodeje nebo pronájmu majetku byly nižší než 0,4 % z celkových příjmů. Nyní se pohybují okolo 2,5 %. Z našeho pohledu by se měl podíl důchodu vypláceného státem spíše snižovat a měl by být nahrazován vlastními prostředky.

Z těchto příjmů si hradí senioři ty nejdůležitější služby a zboží, které pro život potřebují, a na aktivnější penzi jim už nezbývají prostředky. Největší část jejich důchodu pohltí náklady na bydlení, ať už je to nájem, nebo provoz vlastního domu či bytu.

Pobyt v domově pro seniory či v nájmu

Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je v domovech pro seniory a domovech pro seniory se zvláštním režimem stanoven strop pro cenu za stravné (max. 160 Kč/den) a za ubytování (max. 200 Kč/den). Celkem za ubytování a stravu si může ubytovací zařízení účtovat max. 11 160 Kč/měsíc. Zároveň však musí důchodci zůstat 15 % jako forma kapesného. Vzhledem k tomu, že průměrná výše státní penze se nachází na úrovni 12 000 Kč, musí důchodci zbýt z této částky 1 800 Kč a zbývající část pohltí platba za pobyt a stravu v domově pro seniory. Kapesné pak často padne na úhradu dodatečných služeb spojených se zdravotní péčí.

Velmi podobné je i bydlení v podnájmu. Například garsonka stojí jednoho důchodce cca 8 500 Kč měsíčně. Když k tomu připočítáme výdaje na stravování, léky a lékařskou péči, nezbývá seniorům mnohdy už ani na cestování, rekreaci, kulturu apod. Čím dál dražší jsou kompletně všechny služby spojené se zdravotnictvím. Za posledních 10 let vzrostly náklady za placenou zdravotní péči téměř o 70 %. Nejstarší důchodci zaplatí za své zdraví v průměru víc jak 9 000 Kč ročně, což je 758 Kč měsíčně. Tyto výdaje se samozřejmě liší, nejvíce podle věku (viz následující graf).



Může být i lépe

Pro spoustu důchodců je výhrou například to, že prožijí svůj důchodový věk ve svém vlastním domě. Často se ale stává, že dům či byt, ve kterém bydleli celý život, v penzi finančně neutáhnou. Řešením je pro ně prodej a koupě mnohem přijatelnějšího bydlení. V České republice vznikají například seniorské vesničky s domy stavěnými bezbariérově, vybavenými právě pro starší občany, doplněné službami správce, popřípadě pečovatelů apod. Obyvatelé těchto komplexů zde mají své soukromí, ale zároveň se snadno mohou scházet ve společných prostorách a v udržovaném okolí. Koupě těch nejmenších bytů (1 + 1) se pohybuje okolo 1,8 milionu. Lze si je i pronajmout. Nájmy jsou však vysoké a v případě bydlení po dobu 20 let přeplatí nájemník víc jak milion korun.

V současné době dosahuje velkého boomu budování luxusních zařízení pro penzisty, čemuž přispívá zejména predikce zvyšujícího se počtu seniorů. Nyní tvoří občané starší 65 let necelou jednu pětinu populace. Do roku 2050 se tento počet zvýší na jednu třetinu, tedy na více než 3 miliony občanů České republiky. Zároveň se senioři dožívají stále vyššího věku. Například v roce 2012 se 78 % lidí narozených v ČR dožilo důchodového věku a z toho 34 % mělo více jak 85 let.

A proč právě privátní luxusní resorty? Do důchodového věku postupně odchází početné skupiny bohatých podnikatelů a úspěšných manažerů, kteří po revoluci dosáhli vysokého kariérového postavení a zvykli si na nadstandardní služby. Privátní zařízení jsou dostupná i pro seniory s nižším důchodem, kterým zpravidla finančně pomáhají jejich potomci. Cena za tato zařízení se pohybuje nejčastěji v rozmezí 15 až 30 000 Kč měsíčně.

Specializovaná zařízení

Velkým trendem se stávají i specializovaná zařízení, zejména Alzheimer centra. Zařízení, která pečují o klienty s demencí, je v České republice málo. Nyní žije v Česku více než 140 000 lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou. Během následujících 20 let má tento počet lidí vyrůst až na 300 000 nemocných. Tato negativní predikce se sice na jednu stranu stává byznysem, na druhou stranu by byl každý postižený, a to nejen touto nemocí, rád za důstojné dožití v privátním zařízení s tou nejlepší péčí.

Mysleme dopředu

Nejen že si musíme uvědomit to, že státní důchod nikomu stačit nebude, ale také nesmíme zapomenout, že výdaje na životní potřeby lidí stále rostou. Pokud budeme počítat s minimálně dvouprocentním zvyšováním těchto nákladů ročně, musíme tomu adekvátně přizpůsobit i výši placených příspěvků do produktů určených k vytvoření dostatečné finanční rezervy na penzi.

V následujícím grafu je počítáno s tisícikorunovým příspěvkem na doplňkové penzijní spoření. Aby se výše příspěvků vyrovnala míře růstu výdajů v důchodu, musí se příspěvek navyšovat každých 5 let o 100 Kč.

 


Čas nám přináší různé nepříjemné situace, kterým musíme čelit. Pokud s nimi ale dopředu počítáme, lze je zvládat snáze. Úplně stejně to platí také o penzi. Počítejme s ní a těšme se na ni.

Autor: Anežka Kneeová, analytička Swiss Life Select

Pro více informací nás kontaktujte.