Privátní finance online

Vše, co jste chtěli vědět o řecké krizi, ale báli jste se zeptat…

Návrat na Newsletter Červen 2015

Není to tak dávno, co jsme měli pojem Řecko spojený s krásným mořem, ostrovy a tzatziki. Dnes se nám spíš vybaví dluhy, krize a bankrot. Řecká ekonomická krize je fenomén, který ovlivňuje dění světových trhů. Jaká je současná situace, o kolik peněz jde a co vše nám hrozí, to se dozvíte v otázkách a odpovědích v tomto článku.

Jak velké je aktuální zadlužení Řecka?

Aktuálně jde o částku 323 miliard eur, což představuje 177 % ročního řeckého HDP. Z tohoto pohledu je zadluženější už jen Japonsko (226 % HDP) a Zimbabwe (202 % HDP). Jen pro srovnání, Česká republika dluží částku přibližně 69 miliard eur, což představuje cca 43 % HDP.

Komu vlastně Řecko dluží?

Na začátku krize to byly ve velké míře evropské banky, které vlastnily řecké státní dluhopisy. Dnes většinu dluhu (76 %) vlastní tři subjekty – záchranný fond evropských států, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka. Zbytek jsou převážně řecké banky, řecká centrální banka a vydané dluhopisy.

Jak se dnes daří řecké ekonomice?

Ve zkratce žádná sláva. Po optimistickém roce 2014, kdy Řecko vykazovalo pozitivní růst HDP, se nyní opět propadá do záporných čísel. Údaj za poslední čtvrtletí ukazoval zpomalení o 0,2 %. Větším problémem je nezaměstnanost, která je ve výši 25,6 %. Nutno podotknout, že nezaměstnanost rostla nepřerušeně od roku 2008 do roku 2013 a nyní spíše klesá. Přesto se stále jedná o 1,3 milionu obyvatel bez práce.

Jak důležitá je řecká ekonomika pro okolní svět?

Řecký podíl na výstupu světové ekonomiky je 0,39 %. S trochou nadsázky bychom mohli Řecko snadno schovat pod zaokrouhlení na celá čísla. Ani z pohledu Evropské unie se nejedná o klíčového hráče, podíl Řecka na unijní ekonomice je 1,29 %.

Kdy a jak může Řecko skutečně zkrachovat?

Je otázkou, zda země, která je nucena žádat stále o nové půjčky, aby mohla financovat svůj provoz, už dávno nezkrachovala. Technicky vzato se však nyní hraje o konec června, kdy země musí poslat splátku Mezinárodnímu měnovému fondu, a to výši 1,6 miliardy eur. Na tuto splátku nemá peníze a současní věřitelé (mezi nimi ten stejný Mezinárodní měnový fond) nechtějí Řecku poslat další zdroje, pokud řecká vláda nepředstaví nový a přísnější plán úspor. Pokud do konce června nedojdou peníze, Řecko nesplatí aktuální půjčku a to by již skutečně znamenal bankrot a vyřazení země z eurozóny, tedy ze spolku zemí platících eurem. Na jeho členství v Evropské unii by to však vliv nemělo.

Může pád Řecka spustit lavinový efekt?

Před dvěma lety by to byl námět na diskuzi, dnes již ne. Ať už Itálie, Španělsko nebo třeba Portugalsko, všechny tyto země urazily velký kus cesty a jejich ekonomiky jsou na tom znatelně lépe. Řecký krach by na jejich další růst neměl žádný zásadní dopad. Tyto země by se však ocitly určitě pod větším tlakem ze strany věřitelů a investorů.

Jaký dopad by měl případný řecký krach na Česko?

Přímý dopad by to mělo velmi minimální až žádný. Řecko není rozhodně na prvních místech v objemu českého exportu, žádná řecká aktiva nedrží ani tuzemské banky. Důležitější jsou nepřímé dopady, po omezenou dobu by se rozkolísaly světové trhy, pocítili bychom to zřejmě i na pohybech koruny vůči euru. Ani tyto dopady by však nebyly dramatické a dlouhodobé.

Co z toho vyplývá?

Řecká krize je dnes více problém politický než ekonomický. Světová ekonomika by si nevšimla, i kdyby Řecko ze dne na den zmizelo z mapy. Ve hře je především důvěryhodnost projektu společné měny a obecně celého evropského integračního projektu. I z toho důvodu je zřejmé, že evropské instituce udělají maximum pro to, aby Řecko v eurozóně udržely. Pokud by to však byl úkol nesplnitelný a Řecko muselo eurozónu opustit, není důvod v tomto kroku vidět začátek konce Evropy – tak jak se nám to snaží leckdy namluvit novinové titulky.

 

Autor: Jan Macek, analytik Swiss Life Select